O impregnaci

Proč impregnovat

Proč impregnovat

Dřevo je přírodní materiál. Neošetřené dřevo časem podléhá zkáze, nejčastěji bývá napadeno dřevokazným hmyzem. Dalším významným nebezpečím pro dřevo jsou dřevokazné houby a plísně. Ty se objevují převážně tam, kde je dřevo vystaveno zvýšené vlhkosti. Nejvíce ohroženo je dřevo, které je zabudováno v exteriéru nebo je dokonce v přímém kontaktu s půdou či vodou. Je-li dřevo ošetřeno přípravky BOCHEMIT pro preventivní ochranu dřeva, vydrží déle zdravé a výrazně se prodlouží jeho životnost.

Číst více

Škůdci dřeva

Škůdci dřeva dovedou ohrozit statiku stavby i rozložit původně krásnou komodu na pouhé prachové částice. Druhů těchto škůdců je celá škála, vyvíjejí se v rozdílných podmínkách, ale mohou se doplňovat a v nežádoucí symbióze způsobit závratné škody. Hlavními skupinami biologických škůdců jsou dřevokazný hmyz a dřevokazné houby. K nim se navíc přidávají také plísně. Ty napadají povrch dřeva a jsou pak vstupní branou pro dřevokazné houby. V přírodě sice tyto faktory hrají důležitou úlohu při rozkladu starých, oslabených nebo odumřelých stromů, a tím podporují přirozený koloběh života, v lidských obydlích ale rozhodně nemají co dělat.

Číst více
Škůdci dřeva
Co říká legislativa

Co říká legislativa

Legislativně tuto problematiku upravuje EN 335 – Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva – Třídy použití: definice, aplikace na rostlé dřevo a na výrobky na bázi dřeva.

Na evropské úrovni se jedná o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o uvádění na trh a používání biocidních přípravků 2012/528/EU (BPR). Ochranné přípravky na dřevo a účinné látky v nich obsažené musí být schváleny.

Pokud se přípravkem na ochranu dřeva ošetřuje dřevo trvale zabudované do staveb, patří takovýto přípravek mezi tzv. stanovené výrobky podle Zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a musí pro uvedení na trh EU splňovat technické požadavky, které jsou upravované národní legislativou té které členské země EU.

Číst více

Metody impregnace

Velký vliv na příjem ochranné látky má povrch dřeva. Nehoblované řezivo má přibližně dvojnásobný příjem látky na jednotku plochy než řezivo hoblované. Dalším faktorem ovlivňujícím příjem ochranné látky je sklon řeziva. Ve svislé poloze je nános asi o třetinu menší než nános ve vodorovné poloze.

Číst více
Metody impregnace
Nejčastější dotazy

Nejčastější dotazy

Dřevo je přírodní materiál, který se používá v interiéru i exteriéru. Neošetřené dřevo časem podléhá zkáze, nejčastěji bývá napadeno dřevokazným hmyzem. Dalším významným nebezpečím pro dřevo jsou dřevokazné houby a plísně. Ty se objevují převážně tam, kde je dřevo vystaveno zvýšené vlhkosti. Nejvíce ohroženo je dřevo, které je zabudováno v exteriéru nebo dokonce v přímém kontaktu s půdou či vodou. Je-li dřevo ošetřeno přípravky BOCHEMIT pro preventivní ochranu dřeva, vydrží déle zdravé a výrazně se prodlouží jeho životnost.

Číst více

Nejčastější dotazy

Proč dřevo impregnovat, používat chemii?

Střešní fólie a/nebo impregnace střešního řeziva proti škůdcům?

Co mám dělat, je-li dřevo napadené dřevokaznou houbou nebo hmyzem?

Jak ošetřit dřevo napadené hmyzem?

Jak postupovat při aplikaci impregnace BOCHEMIT?

Jak poznám, že je dřevo napadené škůdci?

Jaká je životnost impregnovaného dřeva?

Jakým způsobem zajišťuje BOCHEMIT Antiflash protipožární ochranu impregnovaného dřeva?

Je možné dřevo impregnované BOCHEMITEM pálit?

Je možné impregnovat dřevo sloužící k výrobě dětských hřišť, případně ohrad pro zvířata?

Nedostane se impregnace ze dřeva vyvýšených záhonů do zeleniny?

Je možné na impregnaci přípravky BOCHEMIT nanést další nátěr?

Je možné použít impregnované dřevo v interiéru?

Má na výsledek impregnace vliv vlhkost dřeva?

Mám před použitím impregnace dřevo ohoblovat?

Mohu si dřevo naimpregnovat svépomocí?

Mohu zvýšit účinnost impregnace tak, že použiji méně ředěný roztok, tzn. větší koncentraci?

Proč bývá impregnované dřevo barevné?

Metody impregnace

Nátěr a postřik

  • Provádí se jednak na hotových nebo demontovaných prvcích, jednak na zabudovaných dřevěných konstrukcích.
  • Preventivní ochrana dřeva postřikem se provádí ve stacionárních zařízeních (stříkací tunely, kabiny). K dodatečné ochraně již zabudovaných konstrukcí (zejména na obtížně přístupných místech) se používají přenosné tryskové postřikovače.
  • Velký vliv na příjem ochranné látky má povrch dřeva. Nehoblované řezivo má přibližně dvojnásobný příjem látky na jednotku plochy než řezivo hoblované. Dalším faktorem ovlivňujícím příjem ochranné látky je sklon řeziva. Ve svislé poloze je nános asi o třetinu menší než nános ve vodorovné poloze.
  • Podívejte se, jak snadno můžete impregnovat např. plot nátěrem nebo střešní konstrukci postřikem.
Pixmac000069606481[1].jpg Pixmac000070028529[1].jpg
 

Co říká legislativa

 
  • Legislativně tuto problematiku upravuje EN 335 – Trvanlivost dřeva a materiálů na bázi dřeva – Třídy použití: definice, aplikace na rostlé dřevo a na výrobky na bázi dřeva.
  • Na evropské úrovni se jedná o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) o uvádění na trh a používání biocidních přípravků 2012/528/EU (BPR). Ochranné přípravky na dřevo a účinné látky v nich obsažené musí být schváleny.
  • Pokud se přípravkem na ochranu dřeva ošetřuje dřevo trvale zabudované do staveb, patří takovýto přípravek mezi tzv. stanovené výrobky podle Zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a musí pro uvedení na trh EU splňovat technické požadavky, které jsou upravované národní legislativou té které členské země EU.
  • V České republice jsou technické požadavky uvedeny v Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. ve znění Nařízení vlády č. 312/2005 Sb.
  • Na ochranu dřeva se mohou použít pouze chemické prostředky, které byly certifikovány, mají typové označení a jsou registrovány Ministerstvem zdravotnictví prostřednictvím Registru chemických látek.

 

TŘÍDY POUŽITÍ

Poškození dřeva škůdci závisí na tom, kde a jak je dřevo použito. Obecně platí, že čím intenzívnější je vliv vlhkosti, tím vyšší je nebezpečí napadení některým typem škůdce. Neplatí to ale absolutně. Brouci napadají i poměrně suché interiérové dřevo s maximální vlhkostí do 20 procent a mnozí škůdci se ve výskytu mohou podporovat.

Třídy ohrožení dřeva dle ČSN EN 335
Třída použití Popis Škůdci Příklady použití dřeva Prostředí
1 dřevo je pod střechou, zcela chráněno před povětrností, není vystaveno působení vlhkosti hmyz střešní řezivo, podlahová prkna, lišty, stolařské a truhlářské řezivo neklimatizované suché interiéry (půdní prostory, krovy)
vlhkost dřeva 10 - 20 %
2 dřevo je pod střechou, zcela chráněno před povětrností, vlhkost okolí nebo kondenzace par může vést k občasnému zvýšení vlhkosti dřeva hmyz
houby
konstrukční řezivo, obklady, střešní řezivo se zvýšeným rizikem kondenzace vodních par neklimatizované interiéry s relativní vlhkostí vzduchu i více než 80 % (sklepy, prádelny)
vlhkost dřeva někdy může přesáhnout 20 %
3 dřevo je v exteriéru nad zemí, vystaveno opakované zvýšené vlhkosti hmyz
houby
exteriérové řezivo, podhledy, obvodové konstrukce, střešní šindele, zábradlí, plotové desky exteriéry, ale bez kontaktu se zemí (venkovní obklady a konstrukce)
vlhkost dřeva často větší než 20 % + působení povětrnosti
4 dřevo je v trvalém kontaktu se zemí nebo sladkou vodou, vystaveno působení vlhkosti hmyz
houby
sloupy elektrického vedení, zvukové bariéry, dřevěné základy, dětská hřiště, pilíře, mostní konstrukce dřevo zabudované do země anebo vody (i částečně)
vlhkost dřeva stále vyšší než 20 % + působení povětrnosti a kontakt se zemí
5 dřevo je vystaveno působení mořské vody mořští škůdci
houby
pilíře, mola, přístavní hráze, lodní trupy dřevo zabudované do mořské vody (i částečně)
vlhkost dřeva je stále vyšší než 20 % + působení mořské vody

Typové označení ochranných prostředků proti biotickým škůdcům 
Symboly používané v typovém označení prostředku charakterizující jeho jednotlivé ochranné i sanační vlastnosti, které jsou stanovené zkouškami nezávislé zkušební laboratoře podle příslušných norem:

IP ... preventivní účinnost proti hmyzu;
FB ... účinnost proti houbám třídy Basidiomycetes;
FA ... účinnost proti houbám třídy Ascomycetes (způsobujícím měkkou hnilobu);
B ... účinnost proti houbám způsobujícím modrání;
P ...  účinnost proti plísním;
D … ošetřené dřevo může být vystavené vlivu povětrnosti; toto je ověřeno polní zkouškou
E ... ošetřené dřevo může být zabudované v extrémních podmínkách v kontaktu se zemí nebo sladkou vodou; toto je ověřeno polní zkouškou.

Škůdci dřeva

Škůdci dřeva dovedou ohrozit statiku stavby i rozložit původně krásnou komodu na pouhé prachové částice. Druhů těchto škůdců je celá škála, vyvíjejí se v rozdílných podmínkách, ale mohou se doplňovat a v nežádoucí symbióze způsobit závratné škody. Hlavními skupinami biologických škůdců jsou dřevokazný hmyz dřevokazné houby. K nim se navíc přidávají také plísně. Ty napadají povrch dřeva a jsou pak vstupní branou pro dřevokazné houby. V přírodě sice tyto faktory hrají důležitou úlohu při rozkladu starých, oslabených nebo odumřelých stromů, a tím podporují přirozený koloběh života, v lidských obydlích ale rozhodně nemají co dělat. 

Ohrožení dřeva hmyzem může nastat již při vlhkosti dřeva nad 10 % a teplotě nad 10 °C, čili ohroženo je i dřevo velmi dobře vysušené. Nebezpečí ohrožení dřeva houbami nastává, když vlhkost dřeva (i pouze přechodně) překračuje 20 %. Dále když je dřevo v trvalém styku se zemí nebo vodou, případně je zabudováno ve venkovním prostředí a v jeho trhlinách a spárách se mohou usazovat nánosy špíny, či trhlinkami může proniknout hmyz nebo spóry hub a plísní. Optimální teplota pro rozvoj hub je 22 – 25 °C. Nebezpečí ohrožení dřeva plísněmi nastává, pokud je vlhkost povrchu dřeva vyšší než 25 %.

 

Dřevokazný hmyz může svým působením významně poškodit krovové a další dřevěné konstrukce staveb.

01. Červotoč
Nejznámější zástupcem dřevokazného hmyzu v našich klimatických podmínkách. Existuje řada druhů tohoto škůdce. Napadá hlavně dřevo jehličnanů a listnáčů, především na chladnějších a vlhčích místech (ve dřevě o vlhkosti pod 10 procent už vývoj červotoče neprobíhá). Dřevo ztrácí pevnost a rozpadá se. Destrukci dřeva způsobují jeho larvy, které ve vnitřní struktuře vytvářejí chodby požerem, a tím snižují mechanickou funkci prvků. Larvy červotoče většinou nenarušují vnější vrstvu dřeva, proto je napadení dlouho lidskému oku skryto. Dospělý, vylíhlý jedinec opouští dřevo výletovými otvory o průměru 0,5 – 2 mm za doprovodu padajícího požerkového prášku, tzv. drtě.

02. Tesařík
Nejčastěji se vyskytujícím dřevokazným hmyzem je tesařík, a to tesařík krovový a tesařík fialový. Tesaříci milují teplo, optimální podmínky nachází na půdách v krovech, působí proto největší škody na zabudovaném jehličnatém dřevě. Jeho vývojový cyklus trvá 3 až 6 let, někdy i více než 10 let. Dospělé larvy vytvářejí dlouhé chodby s oválným průřezem, které bývají nepravidelně utěsněny drtí, jež larvy při požírání vytvoří. Po vylíhnutí se dospělý jedinec prohlodá k povrchu dřeva, kde výletovým otvorem společně s požerkovým práškem opustí dřevní hmotu. Výletové otvory tesaříků jsou oválné o velikosti mezi 4 až 10 mm.

03. Hrbohlav
Do Evropy byl zavlečen s dovozem některých druhů dřeva. Vedle tropických dřev ale napadá i bělové dřevo dubu. Dřevo jehličnanů je proti hrbohlavovi zpravidla odolné. U nás je významný hlavně hrbohlav parketový a podobný, jen o trochu větší, hrbohlav dubový. Larvy tohoto škůdce se mohou vyvíjet i v místnosti s ústředním topením, kde nejsou podmínky pro vývoj tesaříka ani červotoče. Tento brouk poškozuje nejčastěji nábytek, obložení, parkety. V konečném stadiu se dřevo prakticky přemění v dřevní prach.

04. Pilořitka
Vyhledává čerstvé dřevo (jedlové, borové, smrkové a modřínové). Její larvy jsou však schopny se během dvou i více let vyvinout do dospělce také v zabudovaném dřevě.  Dospělce pak najdete například i v palubkách, paletách a jinde. Při napadení slabší intenzity je snadné je přehlédnout, takže škody mohou být zřetelné teprve několik let po vylétnutí hmyzu.

Dřevokazných hub je hned několik skupin.
Podhoubí dřevokazných hub proniká dovnitř dřeva, zároveň se ale šíří i na jeho povrchu, čímž se může houba nejen rozšiřovat, ale i rozmnožovat.

Povrchové podhoubí může mít podobu vatovitého povlaku, tenkých provazců či blanitého povlaku. Jsou-li vhodné podmínky (optimální teplota pro rozvoj hub je 22 – 25 °C), podhoubí se rychle rozrůstá a může vytvářet plodnice. V nich vznikají výtrusy, jimiž se houby rozmnožují. Výtrusy se snadno šíří vzduchem a nelze je rozpoznat jinak, než jen pod mikroskopem. Houby napadají dřevo skladované i zpracované a zabudované a rozkládají jeho dřevní buňky. Dřevo pak ztrácí pevnost a rozpadá se. Aby se mohly dřevokazné houby uchytit a růst, potřebují k tomu především vlhkost dřeva, vhodnou teplotu a objem vzduchu ve dřevě. Současně potřebují kyselejší prostředí.

Největším postrachem je dřevomorka. Nejčastěji se s ní setkávají chalupáři, ale její výskyt je možný ve všech vlhkých místnostech. Tato houba rozkládá dřevo jehličnatých i listnatých stromů. Roste při teplotách od 3 do 26 °C a od vlhkosti dřeva 18 – 20 %. Dřevomorka se velice rychle šíří. Rychlost jejího růstu je až 10 mm za den. Daří se jí ve sklepích, pod podlahami, ale i ve střešních krovech. Doslova se zabydlí ve vašem domě a vy si toho ani nevšimnete. Dřevomorce se říká „rezavý mor“. Má nahnědlou barvu, šíří se rezavými výtrusy. Na počátku se projevuje pavučinovým povlakem na vlhkých stěnách, které připomínají plíseň. Tyto bílošedé povlaky se pak rozrůstají do nepravidelných oválů hnědočervené barvy, plodnic s bílými okraji, které stářím šednou nebo žloutnou a které mohou dosahovat v průměru 25-30 cm. Připomínají vzhledem choroše a jejich výška může být až 3 cm.

Dřevozbarvující houby
Zpravidla napadají už čerstvé řezivo, kulatinu a hluboko pronikají do dřeva, což způsobuje nežádoucí barevné změny. Dřevozbarvující houby sice nesnižují pevnost dřeva, mohou však skrýt jiné, mnohem nebezpečnější druhy hub. Dřevozbarvující houby spotřebovávají významnou část zásob imunitních látek vytvořenou stromem. Tím snižují přirozenou odolnost dřeva proti dalšímu napadení dřeva dřevokazným hmyzem nebo dřevokaznými houbami.

Plísně rostou především na povrchu dřeva zpočátku jako izolované kolonie, které se časem zvětšují a spojují.

Podle rodu se plísně mohou projevovat např. jako zelené kulaté ostrůvky, černé drobné tečky, bílé chomáčky vaty apod. Zde kromě estetické degradace dřeva přichází do úvahy také zdravotní aspekt kontaktu člověka s plísněmi. Při styku s takto napadeným dřevem se především prostřednictvím spór plísní šířených vzduchem mohou rozvinout nebo zhoršit např. alergie nebo astma.

Proč impregnovat

Proč bychom měli impregnovat dřevo?
 

PROČ BYCHOM MĚLI IMPREGNOVAT DŘEVO?

 

Dřevo je přírodní materiál. Neošetřené dřevo časem podléhá zkáze, nejčastěji bývá napadeno dřevokazným hmyzem. Dalším významným nebezpečím pro dřevo jsou dřevokazné houby a plísně. Ty se objevují převážně tam, kde je dřevo vystaveno zvýšené vlhkosti. Nejvíce ohroženo je dřevo, které je zabudováno v exteriéru nebo je dokonce v přímém kontaktu s půdou či vodou. Je-li dřevo ošetřeno přípravky BOCHEMIT pro preventivní ochranu dřeva, vydrží déle zdravé a výrazně se prodlouží jeho životnost.

Nepodceňujte při stavbách nebo rekonstrukcích dřevěných objektů nebo prvků prevenci proti napadení biotickými škůdci. Při správném použití zaručují přípravky BOCHEMIT profesionální a spolehlivou ochranu dřeva a předchází tak možným komplikacím a nákladům spojených s následnou sanací napadeného dřeva. Snadnou aplikaci nátěrem, postřikem nebo máčením navíc zvládne každý, takže i neprofesionál si může svépomocí zajistit ochranu dřeva na profesionální úrovni.

Srovnání nákladů na prevenci a sanaci

NESTAČÍ PŘIROZENÁ ODOLNOST DŘEVA PROTI ŠKŮDCŮM?

 

Odolnost běžně používaných dřevin (smrk, borovice, jedle, modřín, dub, buk) proti dřevokazným houbám není velká, pouze dub je klasifikován jako trvanlivý, ostatní dřeviny jsou středně nebo slabě trvanlivé.

Proto je potřebné dřevo chránit před dřevokaznými houbami a dřevokazným hmyzem tak, aby pro ně nebyly vytvořeny vhodné podmínky pro napadení dřeva, zejména vlhkost a teplota.

 
Nestačí přirozená odolnost dřeva proti škůdcům?
Není dostačující ochrana lakem nebo barvou na dřevo?
 

NENÍ DOSTAČUJÍCÍ OCHRANA LAKEM NEBO BARVOU NA DŘEVO?

 

Běžný krycí lak nebo barva sama o sobě dřevo neochrání před napadením většinou druhů dřevokazného hmyzu. V důsledku teplotních výkyvů dochází k rozpínání a smršťování dřeva, při němž v krycím nátěru vznikají prasklinky.

Jsou-li praskliny větší, je dřevo bez impregnace vystaveno zvýšenému nebezpečí napadení biotickými škůdci, kteří mohou prasklinami pronikat do dřeva.

KTERÉ DŘEVĚNÉ PRVKY ROZHODNĚ DOPORUČUJEME CHRÁNIT PROTI DŘEVOKAZNÉMU HMYZU A HOUBÁM?

 

Použít chemickou ochranu pro zvýšení trvanlivosti dřeva je vhodné, pokud dřevěné prvky budou používány jako nosné, jsou obtížně nahraditelné nebo opravitelné.

Riziko představují chyby v konstrukci staveb, které mohou způsobit zatékání při dešti nebo kondenzaci par při kolísání teplot, a dále vodorovné plochy konstrukce, odkud případná zatečená voda obtížně odtéká. V případě vystavení dřeva povětrnostním podmínkám (např. přímý déšť) existuje ještě vyšší riziko napadení díky neustále zvýšené vlhkosti.

 
Které dřevěné prvky rozhodně doporučujeme chránit proti dřevokaznému hmyzu a houbám?
Můžeme si dřevo naimpregnovat sami svépomocí?
 

MŮŽEME SI DŘEVO NAIMPREGNOVAT SAMI SVÉPOMOCÍ?

 

Naimpregnovat dřevo si může každý sám.
Z řady BOCHEMIT k těmto účelům slouží zejména BOCHEMIT Opti F+ BOCHEMIT Hobby, přípravky je možné aplikovat nátěrem.
V případě realizace větší stavby doporučujeme oslovit profesionální dodavatele impregnovaného stavebního řeziva.